Zdeněk Pírko
Autor: Ing. Jaroslav Schovánek, zveřejněno: 20.6.2008
Ředitel ZŠ Na Ostrově v letech 1970 - 1979.
Říká o sobě:
„Narodil jsem se v Častolovicích u Rychnova nad Kněžnou. Po maturitě na gymnáziu v Kostelci nad Orlicí jsem vystudoval Vyšší pedagogickou školu v Praze, učitelství pro 6. - 9. ročník, obor biologie – zeměpis. Učit jsem začal na národní škole v hornické obci Lampertice (u Žacléře). Dalším mým působištěm po vojně byla osmiletá střední škola v Bernarticích. Funkci ředitele jsem si vyzkoušel jeden rok na národní škole v Lamperticích.“
V Bernarticích poznal svoji budoucí ženu, rovněž učitelku, Miluši, rozenou Pošarovou, později dlouholetou učitelku 1. stupně a zástupkyni ředitele naší školy.
Po svatbě roku 1956 byli oba umístěni na dvoutřídní národní školu v Bohuslavicích nad Úpou, on ve funkci ředitele.
Po přestěhování do Jaroměře působil nejprve jako učitel 2. stupně na ZDŠ ve Chvalkovicích, později jako ředitel zvláštní školy v Josefově. Protože toto místo bylo podmíněno dalším studiem, v letech 1965 - 67 si proto doplnil své vzdělání studiem speciální pedagogiky na PF v Praze a později také studiem logopedie.
Od roku 1970 řídil ZDŠ v Jaroměři Na Ostrově. V době výkonu jeho funkce se uskutečnila rozsáhlá generální oprava školní budovy, a to za plného vyučovacího procesu.
V roce 1979 byl pověřen jinými funkcemi v rámci okresu Náchod. Byl okresním školním inspektorem, vedoucím Okresního pedagogického střediska a zástupcem vedoucího odboru školství ONV v Náchodě.
Poslední rok před odchodem do důchodu pracoval jako učitel zvláštní školy v Josefově.
Po svém odchodu do důchodu v roce 1991 vypomáhal jako zastupující učitel na zvláštní škole v Josefově. Svou pedagogickou pouť zakončil právě u nás Na Ostrově, kde dva roky učil na 1. stupni. Naposledy stál za katedrou v roce 1997.
Životní krédo:
„Vzdělání neovlivňuje charakter člověka. Jsou lidé spolehliví, odpovědní a obětaví se základním nebo středoškolským vzděláním a naopak lidé nečestní, vypočítaví, hrubí, arogantní, často i prolhaní se vzděláním vysokoškolským.“
„Snažil jsem se vštěpovat svým žákům zásadu, aby nehodnotili lidi jen podle jejich dosaženého postavení, ale podle toho, jací doopravdy jsou. Aby si vážili jen takového člověka, na kterého se mohou spolehnout, který je pracovitý, ochotný pomoci jim v nesnázích, zásadový ve svých názorech pravdomluvný, nepodplatitelný a to bez ohledu na to, jestli je to dělník, úředník, ředitel podniku nebo třeba politik.“
Co by vzkázal mladým pedagogům?
„Vychovávání je největší a nejtěžší problém, který je možno člověku uložit.“ (I. Kant)
„Ti, kdož někoho učí a vzdělávají, musí bedlivě přihlížet k tomu, kam každého unášejí jeho přirozené sklony (M.T. Cicero)
„Jediným učitelem hodným toho jména je ten, který povzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní zodpovědnosti.“ (J.A. Komenský)
„Všichni jsme učiteli. Každý z nás plní ve vztahu ke svým dětem, přátelům a dokonce úplně cizím lidem úlohu pedagoga. Vždycky k nám někdo vzhlíží jako ke svému vzoru. Učíme se z toho, co náš vzor dělá a jaký je. Takže učte ostatní co nejlépe.“ (R.Fulghum)
Co by vzkázal dnešním žákům?
„Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá, zkoumejte vše a přesvědčujte se o všem sami.“ (J.A. Komenský)
„I když svět jde kupředu, mládí musí stále začínat od začátku.“ (J.W. Goethe)
„Kořenem všeho zla je nedostatek poznání.“ (Budha)
